Na tiskové konferenci v Praze seznámil technický specialista Nikonu Filip Barták s detaily nového Z systému plnoformátových bezzrcadlovek. K disposici novinářům byly i první vzorky modelu Z7.



Stručně zopakuji, že Nikon uvedl dvojici vzhledově identických přístrojů, odlišených především snímačem BSI CMOS, přičemž model Z7 má 45,7 megapixelů a nejvyšší citlivost 25600 ISO, kdežto Z6 má 24,5 mega a 51200 ISO. Na první pohled mě zaujala ergonomie. Samozřejmě že jsem srovnával novinku se zavedenou A7 od Sonyho. Příbuznost konceptu je patrná na první pohled.



Kdybych měl vyjádřit rozdíl, pak bych ho asi viděl v tom, že Sony je příbuznější kompaktu, kdežto Nikon nezapře úzkou spojitost se zrcadlovkou. Ovládací prvky, jejich rozložení i provedení, je velmi podobné DSLR Nikon. Tlačítka jsou výrazná, snadno nahmatatelná. Přední grip má vybrání pro prostředník a palec pravé ruky se opírá o mohutný výstupek, takže aparát perfektně sedí v ruce. Výklopný displej je dotykový. Chybí zde ale funkce touch pad, tedy možnost posouvat zaostřovací bod palcem když je přístroj u oka. Zato je zde joystick, jímž se bod velmi snadno přesouvá. Pohled o čtyřmegového hledáčku je skvělý. Nikony vždycky měly výtečné hledáčky ve svých zrcadlovkách. Řešení tohoto EVF je příkladné. Vidíme jasný, ostrý, nerozklepaný obraz, který nedělá žádné duchy ani při přesouvání záběru. Obnovovací frekvence je 60 fps a obraz je absolutně nehnutý.



Rychlost ostření s nasazeným objektivem třídy T 24-70/4.0 byla velmi dobrá, fotoaparát se choval dobře i v přítmí předváděcí místnosti. Toto je ovšem jen první dojem, bude nutno rychlost AF prověřit v praxi.

Filip Barták při své prezentaci zdůrazňoval sečnou vzdálenost 16 mm – tedy vzdálenost bajonetu od roviny čipu. Spolu s průměrem bajonetu 55 mm je to vstupní brána pro konstrukci moderních objektivů s vysokou světelností a rychlým autofokusem. Toto je slogan, který Nikon opakoval už ve svých teaserech, že platí úměra větší bajonet = větší světelný zisk. Mám kolem toho trochu pochybnosti, protože pokud by to byla pravda, byl by Nikon historicky znevýhodněn proti Canonu a Leica M má svůj bajonet ještě menší a nezdá se, že by se to nepříznivě projevilo na světelnosti. Nicméně slogan takto zní a berme to na vědomí.



Filip Barták upozornil na další detaily, jež nejsou v tiskové zprávě. Několik tlačítek je volitelných, včetně spouště videa, to je příjemná zpráva pro toho, kdo fotoaparát používá jen na fotky. Pro foto a video lze sestavit dvě nezávislé sady nastavení. Přístroj převzal mnohé vlastnosti od D850, včetně postupného přeostřování: ani Z přístroje ještě nedovedou dílčí obrazy spojit, nicméně Z nabízí náhled sloučeného obrazu (příklad: fotíme brouka od hlavičky po zadeček, máme dejme tomu 9 fotek a v náhledu uvidíme, jak to bude vypadat po spojení), Hodně pozornosti věnoval Filip Barták FTZ adaptéru. Ten se bude dodávat v kitu (Z7+FTZ 92500 Kč, Z6+FTZ 59000 Kč), samotný FTZ bude stát 7500 Kč, takže v kitu přijde na 4 tisíce. K tělu se bude dodávat i 32 GB XQD karta. Ta sama o sobě stojí cca 3 tisíce 32 GB nebo 5 tisíc 64 GB plus čtečka za 2,5 KKč. Pokud jde o kit, ten přenáší také informaci o stabilizaci: pokud použijeme nějaký stávající stabilizovaný objektiv, pak se automaticky vypne stabilizace na čipu, ta je pětiosá a má ustát až 5 stupňů.



Další perlička: i tyto přístroje mají Wi-Fi a Bluetooth, funguje tu SnapBridge, přičemž přístroj bude možno připojit i k počítači. To je velká výhoda pro studiové fotografování. K modelům Z bude možno použít většina stávajícího příslušenství, zvláště pak blesky. K zajímavým údajům patří i sdělení, že přístroje byly testovány na 200 tisíc cyklů, což ovšem neznamená, že se po dosažení této mety sesypou.

Další info podám, až přístroj poprvé vyzkouším. První dojem je výborný.